Jinak proč ve fusu nepřeju USA nebo Austrálii (přestože jsou mi především Australani jinak velice sympatičtí), je jednoduchý. Věřím, že fotbal je v první řadě o emocích a rozdávání radosti fanouškům. A z dlouhodobýho sledování zápasů, sestřihů i dalších pramenů vím, že fotbal v Austrálii nebo USA je jenom okrajovým, potažmo vedlejším sportem. Z postupu na MS samozřejmě fandové taky mají radost, ale zdaleka ne takovou jako třeba v Hondurasu, kteří jím žijí. V USA nebo Austrálii je to podobný, jako když mlátíte z výhry volejbalistů, i když je vám voliš úplně ukradenej. Takhle to prostě já subjektivně vnímám.
A další faktor je, že úspěch víc přeju zemím, kde se lidi nemají tak dobře, aby aspoň z něčeho měli radost. Což je další důvod, proč budu fandit Hondurasu proti Austrálii, protože se domnívám, že běžnýmu Australanovi je víceméně šumák, jestli repre postoupí na MS, zatímco chudej Hondurasan může být aspoň z něčeho vzrušenej. Ze stejnýho důvodu bych fandil Ukrajině proti Švýcarsku, Srbsku proti Švédsku nebo na majstršaftu Egyptu proti Itálii. Ale to je moje čistě subjektivní hledisko, který nikomu nevnucuju. Není to o barvě, ale o tom, že průměrnej Hondurasan je chudej fotbalovej nadšenec, zatímco průměrnej Australan bohatej pasr, kterýmu je fotbal u prdele. Tak proč bych tu radost nepřál Hondurasanovi?
To, co jsem tu popsal, není stoprocentní vodítko, ale vysvětlení (na Kauliho popud), jak to obecně vnímám 
